Report z Bushe od Medana

Každý mi asi dá za pravdu, že pivo v Roxy je jedna z největších slabin a tak jako vždy dostala párty základ někde jinde. S přáteli v nedaleké hospůdce. Po příchodu do klubu někdy po jedenácté vše proběhlo hladce, žádné fronty, žádné čekání. Fajn jsme opět uvnitř. Na parketu se začíná pohupovat několik prvních tancechtivých lidiček a mě jako vždy nejdřív (teda až po špeku) zajímal zvook. Tentokráte jsem byl spokojen. Že by Roxy na poslední chvíli už opravdu něco podniknulo?

Zvuk měl v tu dobu pod kontrolou Suki a Ghonzales. Dva skvělí djové s naprosto odlišným stylem, který je pro každého z nich typický. Tato kombinace mě osobně přišla malinko bizardní, nicméně rozhodně to nebyla nuda. Zazněl třeba takový skvost jako je Me against the machine od Mav s hypnotizujícím vokálkem Tyrah Moreny… To si vyžádalo podpálení dalšího špeka a díky tomu i podlehnutí pokušení koupit si pivo. Na spodním baru byla fronta díky neustále přicházejícím lidem a tak to vyřešil horní bar. Tam jsem se také na chvíli zastavil a podíval se na nějaký čas naposledy na celou Roxy. Dekorace a projekce jako vždy kvalitní standart pro tento klub.

U fotbálku bylo zrovna volno a tak jsem sehnal "své lidi" a myslím že to bylo jedna jedna na hry… Musíme to ještě někdy rozhodnout :o) Příchod hlavního hosta večera jsem, jak je u mě již zvykem, prošvihnul.
Ale i tak jsem si ho užil většinu hracího času. Jako vždy jsem byl zvědavý na jeho djský um a na to co nám pustí za hity – vesměs potvrdil mé očekávání. Jako dj si vedl velmi zdatně, mixy byly výborné. A co
výběr desek? Z počátku mé nadšení nestíhalo opadat. Věci jako Dom & Rolandův remix Nea, remix Messiáše od Noisii, věci z nového alba Calyxe – ááár jů redyyyy?! do toho spousta Gridlokovy vlastní tvorby a remixů… jo jo to bylo něco pro moje ucho. Za zmínku také stojí originál Pacmana, který už dlouho nikdo nehrál.Příjemně naplněné Roxy tentokráte zdaleka nepraskalo ve švech a o to lepší byla i celá atmosféra. Roštěnky se měly kde vlnit, chalani kde balit špeky a všichni si užívali Gridlokových zlámaností. Druhá část
jeho hraní mi ale přišla malinko nudnější. Po vyčerpávajících masakrech Gridlok poněkud zvolnil a začal si také na publiku testovat nové zatím ještě neznámé a nevydané tracky ze svých CD. Některé se mi zdály
průměrné, některé ovšem byly parádní. Masáž mozku basama a špekama pokračovala dále…

Bluelighter, dj z brněnské Redrum crew srovnal hladinu zlámanosti a předvedl tech stepový nášup. Atmosféra se přitom uvolnila a jak je u Pražáků zvykem, publikum s odchodem hvězdy prořídlo. A tak Blůlajta dokončil velmi zajímavým setem celou párty ke konci. Někteří návštěvníci jako třeba Faly si hodili dvacet a tak jsem musel čekat až si pánešek zdřímne abychom se mohli vydat domů :o) Díky tomu
jsem po dlouhé době viděl v Roxy světlo a slyšel ticho. Škoda, že ten "tichý" pocit tu na nějaký čas zůstane