MC OneTwo z Navigators: "Bavilo by mě překládat Southpark"

Hudba Navigators je v Čechách jedinečná, v podstatě podobný styl hraje naživo jen Roman Holý a jeho party...

Navigators jedou po trošku jiné žánrové koleji. Společnou máme možná spíš touhu dostat k nám jinou muziku než tu, která tady hraje už léta bez zásadní změny. Čas na ní je právě teď, kdy dorůstá nová generace posluchačů, otevřená novým věcem a náročná na muziku, kterou si pustí k tělu.

Mezi jakými posluchači je vám nejlíp?

Nejlíp je nám právě s lidmi, kteří už jsou dospělí a mají kromě očí i uši. Jdou na koncert, aby viděli a slyšeli muziku a ne aby všichni skoukli jejich novou mikinu.

Do toho mi teda moc nezapadá vaše vystoupení na Hip hop kempu...

Té zkušenosti nikdo z nás nelituje, ale já už to vidět znovu nemusím ani z pódia, ani odjinud.

Dokonce na zahajovacím večírku karlovarského filmového festivalu v hotelu Pupp to pro vás bylo lepší?
 
Jasně, bylo to tam zkraje trošku naškrobené, ale nakonec se to pod pódiem rozjelo a atmosféra byla skvělá. Měli jsme z toho večera krásný zážitek a údajně se stali první kapelou, která tam za ta léta dostala lidi na parket. Slavili jsme pak až do rána.

Techno.cz je server zaměřený převážně na elektronickou hudbu – jaký s ní máš zkušenosti?

Jenom ty, které mám díky tobě. Vytáhlas mě na tamto ondá, tuhle v Národní galerii, pak na Take Control, jednou jsem ti dotáhnul desky do Roxy a jednou jsme si spolu zahráli v Mlíkojedech – to bylo fajn. Jinak žádná zkušenost.

Tamto tuhle v Národní galerii byli Underworld a v Mlékojedech to bylo super; konečně rap do drum’n’bassu, který mě fakt bavil. No a připustil bys, aby vaše skladby někdo zremixoval do houseovýho nebo drum’n’bassovýho hitu?

Nemám vůbec páru o tom, co to je drum´n´bassovej hit. I kdyby to bylo zajímavé, musela by to rozhodnout většina kapely; nebylo by to jen na mně.

Každý z vašich vlastních koncertů je něčím zpestřený, stejně tak i ten v Lucerna Music Baru... Kam chodíte na ty nápady?

Když jsme připravovali desku, slyšeli jsme v písničkách kromě našich nástrojů dechovou sekci, Hammondky, perkuse, scratche, beatbox, živé smyčce a tak... Než jsme šli do studia, oslovili jsme lidi, kteří umí na tyhle nástroje hrát. Všem se naše deska líbila a tak nebylo daleko k tomu, začít je v různých kombinacích občas zvát na koncerty. Na Sky Travellin´ Tour jsme se tak často dostali až na deseti, dvanáctičlennou sestavu. Teď v Lucerně nás ale bude na pódiu devatenáct.

To je hodně slušný. Dokážeš se obklopovat spoustou vynikajících muzikantů, ale sám nemáš hudební vzdělání, ani dlouholetou hudební praxi. Jaký hlas ti říká, kdo je natolik dobrý, že stojí za spolupráci?

Dám ti příklad - nedávno jsme pozvali na koncert Ondru Pivce, vzal si s sebou originál Hammondky i s Leslie bednou. Když poprvé hrábnul do klapek, zvedla se na podiu desetimetrová vlna, která zasáhla nejdřív nás a pak spláchla dav pod pódiem. Tu písničku jsme zahráli, jako kdyby to mělo být naposledy v životě, skončil jsem dojatej a šťastnej, s úplně propoceným tričkem. A to jsme dávali teprve první věc. Kdyby se mě pak někdo ptal, jaké noty že to Ondra zahrál, z mého pohledu bych to vnímal tak, že to nepochopil.

Takže v komunikaci s profesionálními muzikanty ti právě ten základ, který oni mají, vůbec nechybí…

Jako muzikant jsem se nenarodil. Do naší hudby přispívám laickými řečmi, textem a rapem. Musel bych už v něčem slevit, abych mohl zkoušet muzicírovat. Každý z nás dělá nejlíp to, na co stačí.

Po nadupaném večírku v Lucerna Music Baru se chystáte ke koncertnímu spánku a přípravě nové desky. V různých rozhovorech jste už zmínili, že hudebně to bude zase jinde... A texty?

Tak to teď nevím a nedokážu si představit, že by někdo o textech dokázal mluvit dřív, než je napíše. O textech, které už máme natočené, se mi taky těžko vypráví. Každý má určitý rozsah, který už nejde rozvádět, nebo naopak koncentrovat do pár vět. No a ty nenapsané jsou jako nápady naházené do skříně, ze které, když má člověk štěstí, pak vypadne v tu pravou chvíli správný papírek. Doufám, že se to stane i během přípravy další desky.

Dokážeš vypozorovat, jestli těm textům lidi rozumí? Měla jsem teď na festivalech několik zkušeností, kdy se snažil anglický MC komunikovat s publikem a skončilo to totálním fiaskem...

Vždycky jsem si myslel, že lidi na koncertech berou tu muziku jako celek a málo z nich rozumí víc, než třiceti procentům textů. Dřív jsem taky nebyl tolik otrkanej a navíc málokdo měl tehdy už naší desku doma a si jí mohl nastudovat. Ale nedávno jsem tam, kde jsem to nejmíň čekal, viděl pár lidí zpívat skoro celou písničku s námi a jedna holka se mnou dokonce skoro bezchybně odrapovala snad půlku sloky. To mě dostalo. Takže když se to někomu opravdu líbí, tak rozumí, protože chce. Viděl jsem spoustu MC´s, kteří byli Češi, rapovali česky Čechům a stejně nikdo nevěděl, která bije, protože to nešlo do publika, ale tak nějak o zeď a ven ze sálu. Ono taky záleží, jak se to podá a hlavně co to je. Člověk vycítí téma textu už podle toho, jak zní. Kombinace slov přeci podvědomě ovlivňuje pocity lidí a to je minimálně patnáct z těch třiceti procent, o kterých mluvím.

Angličtina vám určitě taky trochu pomohla k tomu, aby MTV projevilo zájem natočit a vysílat váš první klip Happy. Jak jsi se vůbec cítil před kamerou?

Bylo to zvláštní, vůbec jsem nebyl nervózní, neměl trému, nic z toho, co jsem čekal. Možná to bylo tím, že všichni ze štábu byli v pohodě a kolem byla pořád spousta známých, kteří v tom klipu hrají. Možná také tím, že jsme během natáčení museli řešit řadu dalších věcí. Nebo tím, že jsme točili v zimě a my tam byli jen v tričku☺

Máš na kontě super klip, kdysi jsi hrál divadlo... Neláká tě film?

Láká. Jednou jsem byl aspoň na castingu k reklamě na Fernet a ten kluk, co to dostal, v ní pak hrál citron, kterému sype celkem pěkná ženská led za kalhoty. Takže mě to moc nemrzelo.

Který charakter by tě nejvíc bavilo hrát?

Když jsem byl malej, chtěl jsem samozřejmě hrát Vinnetoua, resp. Old Shaterhanda, protože Vinnetou byl Pepa Režný. Potom samosebou James Bond, ale ten už je dnes moc do Ramba a toho bych zase hrál dost nerad. Teď mě baví Tom Creo z filmu Fontána. Nebo by mě bavilo přelkládat South Park - je hrozná škoda, že už ho nedávají u nás, protože teprve pár posledních sezon stojí opravdu za to.

Video: Navigators - Happy

Pracuješ v obchodní společnosti, hodně cestuješ – co si nejradši pouštíš v autě?

Teď zrovna poslouchám novou desku Jill Scott, novou Eryku Badu a The Roots. Poslední dva dny ale z přehrávače nevyndám naší čerstvou nahrávku, která je speciálně připravená na koncert v Lucerna Music Baru - bicí, rap a sedmičlenný dechový orchestr Bucinatores. Je to strašný masakr a musím to pořád poslouchat, abych se v tom na koncertě pak správně orientoval a uměl to předat tak, jak chceme.

A využil jsi někdy svých obchodních kontaktů pro kapelu?

Tuhle mi volal jeden obchodník z Holandska, že mu naší desku přepálil náš společný obchodní partner v Polsku. Prý mu jí pustil v autě a říká: Hele hádej, kdo to je? To mě hrozně pobavilo. Zneužít toho bych si ale nikdy nedovolil. Jsou to dva úplně jiné světy. Zkušenosti z jednoho se dají použít v tom druhém a naopak, ale spojovat je způsobem, na který se ptáš, by nebylo dobré. Působilo by to dost neprofesionálně jak od muzikanta, tak od obchodníka.

www.navigators.cz
www.myspace.com/navigatorsmusic