ROZHOVOR
Marco V: "Začínám nesnášet lidi, kteří předpovídají co zahraju"
Marco V patří mezi naprostou špičku zahraničních Djs a to jak oblibou mezi fanoušky, tak zejména kvalitou své produkce. Před několika týdny vydal po čtyřech letech nové album Propaganda, takže jsme se bavili hlavně o něm, o spolupráci se Sanderem Van Doornem, ale došlo třeba i na rodinu… Hezké čtení!
Ahoj Marco, díky, že sis udělal čas pro Techno.cz. Předpokládám, že máš pěkně nacpaný diář…
No to mi povídej, byl to pěkně našlapaný rok. Hned na začátku jsem vůbec poprvé jsem se stal headlinerem obrovské party v australském Melbourne, to byl obrovský zážitek. Od té doby jsem dodělal své nové album Propaganda, vydal pár nových singlů jako Coma Aid, který si vedl opravdu hodně dobře, a taky Unprepared, který bude doufám stejně úspěšný.
No tak to ses asi nenudil. Když vezmu v potaz, že ještě pravidelně hraješ a přičtu všechno to cestování, máš vůbec někdy opravdové volno?
Tak to je pro mě asi nejdůležitější věc, najít rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem. Já jsem hodně rodinný typ, takže se snažím strávit s nimi co nejvíce času během týdne. Naštěstí jsme se letos přestěhovali do nového domu, kde mám i studio, takže jsem vlastně doma a zároveň pracuju.
Tvé nové album vychází po čtyřech letech, což je u producenta elektronické hudby celkem neobvyklé. Co jsi celou tu dobu dělal?
No to máš pravdu, už je to chvilka… (smích). Myslím, že až si ho lidi poslechnou, uslyší, že nejsem zdaleka "jen" tranceový DJ. Zvukově se pohybuje od tranceu až po techno, od progressive po melodický chill out. Je to hodně rozmatité, ale myslím, že přesně odráží jaký jsem.
Na jakém nosiči album vyšlo, bude ještě na CD?
Ano, vyšlo, ale jen na některých trzích. Celosvětově je dostupné jen jako download. Bude na všech velkých serverech jako iTunes, Beatport a tak. Ale řeknu ti, že na albu bude jeden takový fígl. Teď ti ještě nemůžu říct, o co přesně půjde, ale prozradím, že z toho mám opravdu velkou radost a ve správných rukou to bude přesně vystihovat můj koncept Propagandy.
Málokdo ví, že na svých skladbách často spolupracuješ se zpěvákem Benjaminem Kuytenem. Podílel se i na albu?
Jasně, každopádně. Zpívá na singlu Unprepared, který jsem právě vydal. Má skvělý hlas a vždycky perfektně trefí tóninu, ve které se můj track pohybuje, hned jak mu ho pustím poprvé ve studiu. S Benjaminem spolupracujeme už roky, vlastně od první chvíle, kdy jsme se potkali v De Danssalon, kde jsem začínal. Myslím, že musíme mít nějakou podobnou chemii nebo co, když jsme spolu vydrželi dělat tak dlouho…(smích)
Dalším tvým pravidelným spolupracovníkem je Sander Van Doorn, který je podobně vytíženým hudebníkem jako ty. Jak se spolu vůbec chytnete? Musí být celkem složité najít společně volný čas třeba na práci ve studiu, která je hodně náročná…
Sandera jsem potkal už hodně dávno. Je jedním z lidí, ke kterým mám obrovský respekt, líbí se mi jeho styl a to, jak pracuje se zvukem. Ale máš pravdu, že najít v našich diářích chvilku pro společnou práci je někdy opravdu náročné. Ale když už ji najdeme, tak z toho vzejde skvélý materiál. Každý ví, že obvykle nepracuju s nikým dalším, ale pracovat se Sanderem je pro mě vysloveně potěšením a pokaždé i zajímavou zkušeností, při níž se naučím zase něco nového.
Teď máš před sebou světové turné, během nějž zavítáš i k nám do Prahy. Na co se ale těšíš nejvíc?
Baví mě takhle na čas vyrazit, představovat nové skladby, povídat si s lidmi o mém albu a samozřejmě se snažit o tu nejlepší atmosféru kdekoliv hraju a pro každého, kdo si mě přijde poslechnout. Miluju ten pocit, když přijdeš za mixák a staneš se součástí celého toho okamžiku, navážeš ten vztah mezi Djem, kluberem, tanečním parketem a hudbou. Když se všechno povede a věci do sebe zapadnou jak mají, je to to nejlepší místo na světě.
Jak už jsi sám naznačoval, tvůj hudební záběr je celkem široký, kromě obligátního tranceu hraješ i electro nebo klidně i techno. Co od tebe uslyšíme v Praze?
Jo, to jsi řekl přesně, opravdu chci mít hodně široký hudební záběr. Nechci, aby mě lidi šoupli do jednoho hudebního šuplíku, je to opravdu frustrující a začínám nesnášet lidi, kteří předpovídají co zahraju. Jasně, asi se teď nebudu pokoušet prorazit s gospel funky housem nebo s čím. Ale podle mě nikdo nehraje čistě trance nebo čisté techno. Já opravdu nikdy nevím směr, kam se bude můj set vyvíjet, protože to vždycky záleží na tom, jak se cítím a jaký mám pocit z lidí na parketu. Vždycky se snažím od promotérů zjistit, jaký je klub kam jedu. V jednom chtěji lidé tohle, v dalším mají rádi něco tvrdšího, něco euforičtějšího nebo cokoliv! Ale když se jednou rozehraju, chytnu ten groove a pak nechci mít jakákoliv omezení, chci hrát prostě cokoliv mě napadne. To, že dneska vozím Cdčka to celé hrozně usnadnilo. Teď můžu vozit ve svém futrálu na Cdčka tisíce skladeb a odnesu je v jedné ruce. Zkus si to představit s vinyly! (smích)